Onehdá jsem se chvástal, že máme druhé dítě a stále jeden kočárek. O víkendu nás osud jemně upozornil, že kočárek nehodlá vydržet i na třetí dítě.
Tím nechci naznačovat, že jsme těhotní :o), jen jsme si současný kočár pořídili, že nám fakt vydrží. No, nevydrží.
Při jízdě jsem si všiml, že řízení táhne na jednu stranu a nepomáhalo vychylování předního kola ve vidlici. Ouha, praskl čep, který je součástí nosné konstrukce. Dle detailního zkoumání (pro fotografující čtenáře, byla použita předsádková čočka 4D od B+W) došlo k únavovému lomu a dle opotřebení zbytků čepu zjevně je čep velmi namáhán a materiál použitý na jeho výrobu namahání nezvládá.
Provedl jsem náhradu kvaltním šroubem, podložkou a samojistící matkou, ale protože zbytek čepů je stejně jako onen osudný namontován nerozebiratelně, nelze provést kontrolu ostatních. Moc se nechci smířit s představou, že žena někde v dešti půl hodiny od bytu se dvěma prckama a nákupem kouká na kočár, kde prdnul třícentimetrový čep a kočár se celý složil...
Říkali jsme si, že z hecu porodné utratíme na nový kočár (do města) a stávající budeme mít do lesa a von to nebyl hec...
Tak k úspěchům.
Postupně se mi s holkama daří dobudovávat dětský pokoj. Majda mi udělala radost.
"Táta udělal Máje houpačku, teď udělá klouzačku, ještě kolotoč a pískoviště dělat nebudeme, to by se našlapalo." Že by první náznak skromnosti a soudnosti?
Druhý den už pro pískoviště koutek našla. Safra.
Nicméně mne každý den honí, abychom dokončili její postel, která se nyní nachází ve výši nemocničního lůžka a náááádherně se mi na ní spí! Vůbec bych se nedivil, kdyby někdo přišel na to, že ten pokoj zařizuju tak, jak bych si ho zařídil pro sebe, kdybych byl dítě :o) Ale k postýlce, každý den na ní něco doděláme, dnes třeba zábradlí po delší straně, schůdky budou zítra, ale jak vidno, Majdě to zase tak moc nevadí. Časem dokončím ohrádku i u hlavy a nohou, přibude skluzavka pro rychlejší opuštění lůžka a budeme postupně zvedat (místo pomocného hranolu na schůdky přibude stojna až ke stropu). Pod postelí má ráj a během spaní jí tam tlumeně svítí diody.
Mám z toho pokoje radost. O to větší, že si v něm Majda ráda hraje. A spí.
A my máme ve zbytku bytu klid.
Ta nevzhledná matrace zatím vyplňuje díru vedle komína, cca ve čtvrtek tam přijde zábradlíčko. Kabely také uklidím, jakmile si rozmyslím rozmístění diod, svítí dost, co?
A na závěr Terezka, už se jí ztrácí vyrážka.
Jako z voskového muzea, že?
DJ -> jm | 30. října 2007 v 20:28 | 
Zde hledá
Jsi rozený mistr technické fotografie:-)